Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MZ

Chápu, že po dvou dovolených v arabském světě jsou vaše dojmy a názory na muslimský svět odlišné od mých. Pět let jsem žila v těsné blízkosti arabů, muslimů i nemuslimů, a po 30 let jsem v kontaktu s jejich rodinami v různých arabských i nearabských zemích.

Bohužel za těch 30 let se situace velmi změnila. Ti vlažní muslimové, kteří se posmívali vyvolávání muezina, měli hladce oholené tváře a ani je nenapadlo se pravidelně modlit anebyl pro ně problém mít  ženu za nadřízenou, tak ti dnes mají modlící kobereček i v práci. Jejich manželky se ctnostně zahalují a jejich dcery už nemohou ani pomyslet na studium v zahraničí. A akademická diskuze s ženou nemuslimkou už je jim nepříjemná.

A ti nemuslimové, kteří se narodili a celý život prožili v arabském světě, jsou ustaraní. Co dodat ke slovnímu napadání ženy muslimskými mladíky,kteří si na dvorku před 20 lety hrávali s jejími syny, protože je málo zahalená.. chodí do práce sama... Je pro ně těžké odhodlat se k prodeji sadů, pozemků, které obdělávali jejich prarodiče. A když se odhodlají, tak je nikdo nechce koupit. Sousedé muslimové jim odpověděli, že nevědí, proč by je kupovali, když stejně budou za pár let jejich, protože jim je seberou...

Jaké pocity asi mohou mít lidé, kteří svým muslimským sousedům před lety pomáhali překonat těžké období, a dnes jim sousedé nadávají a vyhrožují.

Jaké pocity mají lidé, kteří se snaží poslat své děti na studia (UK,Francie, Velká Británie) s tím, aby se domů raději nevraceli.

Jejich vyprávění se velmi podobá popisování situace v českém pohraničí v letech 37-39. Čím více snaží neprovokovat a ustupovat v každodenním životě, tím více je na ně útočeno.

9 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS